POUŠTNÍ KARAVANA

19.2.2005 Městské divadlo Český Krumlov
26.2.2005 Městské divadlo Třeboň
4. a 5.3. 2005 Malá scéna Metropolu, České Budějovice
13.3.2005 Divadlo METRO, Praha

Příběh kupce Ibrahíma

Celý život jsem putoval pouští a po zemích Orientu. Jmenuji se Ibrahím a narodil jsem se v zemi Halaba. Již můj děd a otec, kteří obchodovali s kořením, vonnými oleji, parfémy a také se skvostnými látkami, mě jako malého chlapce brávali na dlouhé cesty Východem. O jejich zboží se zajímaly zejména ženy, které se svůdně oblékaly a zdobily a oplývaly nevídanou krásou.
Když jsem dospěl, začal jsem sám obchodovat, putovat s karavanami z místa na místo a vozit vzácné zboží pro krásky Orientu.
Často jsme nocovali v oáze Tadmur v Syrské poušti. Večer jsme s muži klábosili u vodní dýmky a žertovali s místními ženami. Ženy pouště byly hrdé a vznešené a zdobily svůj šat pestrobarevnými střapci a stříbrnými šperky. Každý večer vycházely na prostranství a v záři ohně přenádherně tančily.

Tanec pouště
Choreografie: Farha
Tančí Farha

Brzy za úsvitu se naše karavana vydala na cestu. Nabrali jsme zásoby vody a náklad sladkých datlí. Naše cesta vedla do Libanonu. Minuli jsme město Damašek, který byl pro svou krásu nazýván árúsa ´s sahrái, nevěsta pouště, a zamířili do Bejrútu. V madíně se ve spletitých uličkách rozkládaly al aswáku - arabská tržiště, kde prodavači nabízeli to nejrozmanitější zboží.
Ženy, které přicházely na trh pro ovoce, pečivo, koření a tepané nádobí, se živě zajímaly především o parfémy, vonné oleje, šperky a drahocenné látky.

Šarkíja, šarkíja...
Choreografie : Magdy El Laisy
Dabka - folklórní libanonský tanec
Tančí Marie, Katka, Hanka, Ivanka

V Bejrútu jsme nakoupili koření a naše cesta vedla dále do země bohatých šejků, do Arábie. Projeli jsme kolem Mrtvého moře a skalního města Petra v Jordánsku až na Arabský poloostrov. V zemích kolem Arabského moře vybíraly matky pro své syny nevěsty podle hustých a krásných vlasů, které byly znamením toho, že dívka oplývá zdravím a bohatstvím. Místní ženy nosily oblek, nazývaný sóbu ´n nawál, který splýval ve volných záhybech podél oblých boků a dlouhých štíhlých nohou. Tančily půvabně a svobodné dívky poutaly srdce mladíků svým lehce zvlněným vlasem, hebkým a temným jako letní noc.

Layli, layli...
Choreografie: Warda, Zerira
Khaleedge - saudsko-arabský tanec
Tančí Warda, Zerira

Ze země šejků jsme jeli napříč pouští na Africký kontinent, k Suezské úžině a do úrodné delty nejúchvatnějšího z darů pouště, řeky Nilu. V této oblasti Egypta žilo mnoho mužů a žen an nawar, Cikánů, kteří kdysi přišli z Indie, aby se zde na trvalo usadili. Cikánské ženy často tančily jako profesionální tanečnice na oslavách, svatbách anebo jen tak, pro pobavení diváků. Nosily pestré oděvy zdobené zlatými penízky a tančily vesele, rozmarně a hravě a nejednoho sebevědomého a hrdého stoupence prorokova tak dokázaly zlákat svým kouzlem a nechat jej před sebou klesnout až na samá kolena.

Ghawazee - tanec cikánů z Egypta
Choreografie: Magdy El Laisy
Tančí Aysha

Dovezli jsme naše zboží do Káhiry, největšího z měst matky Afriky. Káhira byla obehnána hradbami, které svíraly kamenné domy natěsnané v křivolakých uličkách plných Arabů, Židů, koptských křesťanů, Turků, afrických černochů, ale i plavovlasých Evropanů. Nad ulicemi i přelidněnými tržišti se vznášel zpěv modliteb z ježatých minaretů nespočetných mešit.
Místní kupci od nás kupovali vzácné koření, parfémy, šperky i drahé látky, kávu, čaj a datle. Strávili jsme v Káhiře několik dní a večer co večer se scházeli s kupci a obchodníky v jejich domech a popíjeli mátový čaj a kávu s kardamonem. Bývalo zvykem, že bohatí lidé si zvali do svých domů hudebníky a také tanečnice oděné do lehounkých hávů, při jejichž víření ztichl i ten sebedůležitější rozhovor přítomných hostů.

Klasický orientální tanec, drumsolo
Choreografie: Leyla Jouvana
Tančí Amira

Měli jsme před sebou dlouhou cestu. Jeli jsme stále na jih podél Nilu. Minuli jme majestátní pyramidy a po několika dnech jsme v dáli zahlédli pískovcové paláce z dob faraónů. V Asjútu jsme se přidali k ostatním karavanám a vyrazili po obchodní stezce Saharou. Vezli jsme zboží do pouštních oáz, a když nás po nekonečném putování rozpáleným pískem dívky se zahalenou tváří vítaly pohárem chladného nakyslého mléka laban, připadaly nám jak hurisky v zahradě Nejmilosrdnějšího.
Stavěli jsme v oázách Al Charga, Al Kufra, Sherda, Murzug a Ghat, až jsme kolem solných jezer dorazili do oázy Nefta v Tunisku, zemi provoněné jasmínem. Nefta byla úrodnou zahradou s datlovými palmami, mimózami, vinnou révou a šťavnatým ovocem, se svatyněmi a mešitami s bílými kupolemi. Lidé zde byli mírní, přívětiví a velmi pohostinní.
Měli jsme štěstí, protože se zde právě vdávala překrásná berberská dívka a my byli po celých 7 dní hosty jejího otce, kterého jsem poznal již jako malý chlapec. Poslední den jsme všichni doprovázeli nevěstu k domu jejího muže a pána, a než vešla, otiskla své jemnými ornamenty z hnědorudé heny ozdobené dlaně nad veřeje, po obou stranách obrazu ryby, symbolu ochrany, bezpečí a plodnosti. Má šá´a Alláhu, Bůh žehnej tomuto obydlí.

Svatba v oáze Nefta
Choreografie: Aysha, Zerira
Tanec z Tuniska
Tančí Markéta, Marie, Ivanka, Katka, Hanka, Aysha, Zerira

Naložili jsme nový náklad datlí, ovoce a olivového oleje a vydali se přes území Tuaregů do Marakéše v Maroku. Marakéš bylo město plné barev a vůní, s tržištěm rušným jako včelí úl za slunného letního odpoledne, kde bylo možné získat téměř vše, čeho se srdci zachtělo. Obchody šly velmi dobře, a proto se část mých druhů vrátila zpět přes poušť do Káhiry a odtud dále až do tajemné Persie. Zbytek karavany však s novým zbožím zamířil do přístavního města Tangeru, odkud to bylo již jen co by šíp dolétl do Andalusie, země opředené mnoha bájemi.
V Tangeru se hemžili lidé všech národností, ras a barvy pleti. Žilo zde i mnoho indických cikánů, jejichž hudba i tanec se pozvolna mísily s arabskými, a tanečnice, které tančily flamenco, byly hrdé, temperamentní a měly pohled tak pronikavý, že nejeden z nás byl ochoten vydat i svůj poslední piastr za noc strávenou v blízkosti jejich černých, uhrančivých očí.

Al Andalus
Choreografie: Magdy El Laisy
Arabské flamenco
Tančí Warda

Vylodili jsme se v Andalusii a naším cílem byla pevnost Alhambra, rajský palác Maurů, který za svými mohutnými zdmi z pálených cihel skrýval pohádkové stavby s bohatě zdobenými interiéry, obklopené zahradami plnými květin, s jezírky se zlatými a rudými rybkami a chladivé osvěžení přinášejícími fontánami, s bazény obloženými bělostným mramorem, s úchvatnými oblouky a vysoko strmícími ochozy.
V andaluských palácích tančily as samáh, dívky, které se vznášely lehce jako vánek a vyprávěly příběhy o lásce.

V paláci Alhambra
Choreografie: Magdy El Leisy
Arabsko andaluský palácový tanec
Tančí Amira, Warda

Opustili jsme Alhambru a pokračovali do přístavního města Almeria, kde jsme se nalodili na koráb, vracející se z Andalusie do egyptské Alexandrie, a ustájili naše koně a velbloudy v podpalubí, kam jsme složili i náklad vzácného zboží. Sami jsme se ubytovali v úzkých kajutách horní části lodě, které měly být naším domovem po několik pomalu ubíhajících dní plavby. Pluli jsme podél Berberského pobřeží, kolem Sicílie a Egejským mořem a Propontisem až do Byzantea. Cesta byla zdlouhavá a čas jako by se na věky zastavil. Pozorovali jsme krvavé západy slunce nad mořem mírným jako právě narozené hříbě i rozbouřené masy vod bičované chladným severním větrem a deštěm ostrým, jako meč prorokův. Dlouhý čas jsme krátili hovorem s dalšími poutníky a popíjením čaje v lodní kavárně, kde večer co večer tančila okouzlující tanečnice z Egypta.

Farha
Choreografie: Prof. Dr. Hassan Khalil
Klasický orientální tanec
Tančí Aysha

Loď zakotvila v Cařihradu, sídelním městě byzantských císařů plném chrámů a bazarů, kamenných obchodů, a především kupců. Opustili jsme loď a ubytovali se v přístavním hostinci, kde nás sami vyhledali místní obchodníci, od nichž jsme se také doslechli o čtvrti známé jako Suli Kuli, kde se scházeli místní cikáni, jejichž dívky tančily zvláštně ve velice podivném rytmu. Tanec, který se jmenoval karšílama vyjadřoval setkání s přáteli a pozdravy, kterými vítáme ty, jež milujeme. A snad proto byla i čtvrť Suli Kuli místem, kde se lidé scházeli a bavili, a ani my jsme neodolali shlédnout skotačení mladých cikánek s dlouhými havraními vlasy, jejichž pestré a široké sukně vlály ve vířivě nakažlivém reji. Tančily živě, svěže, koketně a velmi, velmi vyzývavě.

Karšílama - turecký cikánský tanec
Choreografie: Zerira
Tančí Zerira

V Cařihradu jsme prodali téměř veškeré zboží a nakoupili nové a naše cesta pokračovala dál na východ, do záhadné, v písních opěvované Persie. Přejeli jsme území Anatolie a po arménské obchodní stezce jsme se dostali až do města Mosul. Zastavili jsme v Bagdádu, městě pohádek tisíce a jedné noci, a navštívili místní bazary, abychom odtud pokračovali do perského Isfahánu, který byl překrásným městem na křižovatce obchodních cest z Asie, Arábie, Byzantské říše a Ruska. V Isfahánu se vyráběly nádherné koberce, vzácné tkaniny, keramické kachle a kovové nádoby a dalo se zde koupit dokonce i drahé jemné hedvábí až z daleké Číny. Avšak Isfahán byl také městem s nesčetnými mešitami, obrovským tržištěm a mnoha přepychovými paláci, a do jednoho z nich jsme nakonec dovezli náš drahocenný náklad. Palác byl rozlehlý, plný krásně zdobených komnat a obklopený zahradou s mnoha květinami různých barev a vůní, ve které se procházely pyšní a vznešení pávi, a jeho pokoje byly prosluněné a plné příjemné vůně, hudby a tance. Perské tanečnice tančily nejen při oslavách, svatbách a podobných příležitostech. Jejich umění jako by prostoupilo každičkou část života obyvatel celého města.

Zahra
Choreografie: Sahareh
Perský dvorní tanec
Tančí Warda

Cestoval jsem s karavanami křížem krážem nejen po zemích Orientu, ale i do daleké Indie a Afriky. V obchodě se mi dařilo a já zbohatl. Miloval jsem ty daleké cesty a četná dobrodružství, která jsem na nich prožil. Miloval jsem západy slunce nad pouští, zlatavý prach písečných dun, božský klid pouštních oáz a sladkou chuť jejich datlí, bouřlivé plavby po mořích, ale především ruch bazarů a tržišť, kde jsem jednal s obchodníky všech národů a náboženství.
A pak jsem potkal Fatimu, dívku snědé pleti s krásnýma velkýma očima a s vlasy dlouhými a černými jako uhel a moje srdce začalo bít jen pro ni. Koupil jsem prostorný dům v Káhiře, kde jsme se usadili, a kde jsem otevřel obchod s cizokrajným kořením, vonnými oleji, parfémy a drahými látkami. Často mě navštěvují kupci a obchodníci, kteří cestují s karavanami tak jako kdysi já a přinášejí noviny z celého světa. Popíjíme sladký mátový čaj, odpočíváme uvelebeni na měkkých kobercích a poduškách a pozorujeme ladné pohyby čarokrásných tanečnic...

Layla - královna noci
Choreografie: Prof. Dr. Hassan Khalil
Klasický orientální tanec
Tančí Zerira, Amira, Aysha

Dále účinkovali: Pavel, Zdeněk, Jaroslav
Příběh kupce Ibrahíma: Aysha, Petr Nymburk